Sny a sníčky

17. ledna 2012 v 23:37 | troska uplynulejch let |  History and memories

14. 2. 2010

Sny a sníčky

Půl třetí a nic se neděje.... fajn no nebudu se na něj těšit.... "Tak co kdy přijede?" "Mno nevím,.... neozval!"
Jen tak si skákat, jen tak se hejbat, jen tak si tančit naše veselé ska.... Jé vybruje mi mobil, kdo zas otravuje!! Na displeji jsem však uviděla jeho jméno, Princ mi volal!! "Tak co? O půl paté budu vyjíždět, tak za hodinku a půl pak budu u tebe a snad k tobě trefím!" Bože jak mě v tu chvilku poskočilo srdíčko!
Jelikož jsem špatnej vysvětlovač cest, přijela jsem ho vyzvednout do města.... Tak stašně jsem se bála, že si nebudem mejt co říct po tak dlouhý době..... A vůbec jsem ten strach nemusela mejt, neustále jsme si povídali, pořád jsme si měli co říct..... Šli jsme spolu na večeři, nechtělo se mi vařit něco k věčeři! :D Dokázal přežít seznámení s naší ctěnou rodinkou a zvládl to na jedničku a udělal perfektní dojem :o) Koukali jsme se spolu večer na film, leželi u mě v postýlce a koukali na Avatara, celou dobu jsem čekala, že něco uděla chytne mě za ruku nebo prostě něco... a nic.. přestala jsem doufat a nevěděla jsem co se děje... :o( Když jsme šli spát tak jsem mu řekla, že jdu spát do obýváku ať si spí u mě v postely... on se na mě smutně koukl a řekl, že je to škoda, že chci spát jinde... To viíte, že jsem neodešla, nedokáži to nikdy bych od něj dobrovolně neodešla.... Leželi jsme spolu a pomalu usínali a přitom sme si povídali probrali jsme toho moc a moc od cestování, přes jeho auto a dávali jsme si hádanky na co zrovna kdo myslí, hrozně jsme se nasmáli a usli jsme pozdě v noci... Oba jsme se báli něco udělat aby jsme jeden druhýho nevyplašili, báli jsme se jeden druhýho dotknout, a usli jsme vedle sebe držejíc se za ruce! :o) Stejně jsem se k němu prostě v noci automaticky přitulila, síla zvyku :o)
Ráno jsem byla stejně už v 8 vzhůru nemohla jsem ho mejt u sebe tak blízko u sebe a přitom jenom spát... koukala jsem se na něj a "nechtěně" jsem ho probudila :o) Šla jsem vařit oběd jelikož musel už o půl jedenácté odjíždět, takže jsem musela uvařit co nejdřív! :D Prvně se dráhal a pak to stejně snědl a ještě si pomlaskával jak je to dobrý :o)
Když se loučil při odjezdu tak se mi podíval do očí " Už ti můžu dát konečně tu pusu?" Jen jsem tiše kývla a ucítila na rtech ty jeho sladké a strašlivě sametové, které mi tak moc chyběly!! A dneska už budu zase usínat sama!! :(
A vím, že přijede, že za mnou znova přijede no a kdyby to nevyšlo tak se uvidíme na sraze a potom nádhernejch 14 dní jenom spolu!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama