Ach jo...

17. ledna 2012 v 23:26 | troska uplynulejch let |  History and memories

1. 12. 2009

Ach jo...

Proč si člověk někdy připad tak strašně sám bez nikoho, a nemilován.... Občas je to hodně těžký člověk nemůže najít spřízněnou duši, někoho kdo by ho měl rád aspoň trošku a tak hledá.. Někdy si při tom všem mým hledáním myslím že nikdo kdo by mě mohl mejt aspoň trošičku rád neexistuje... A asi je to tak nikdo mě asi nemůže mejt rád .... a pak pak jdu po náměstí a usměje se na mě neznámej kluk a já mám zas naději jenže tu mi hodně rychle zase někho zfoukne jako plamínek hořící svíčky... A je to tu zpět ta všude přítomná samota, ta strašná chuť zempřít a už nikdy necítit tu šílenou bolest, zklamání a smutek...
Chci být šťastná aspoň okmažik, malou chvilku a za tu malou chvilku bych dala i hodiny bolesti.... :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama